Adventní tvoření & adventní kalendář
Už dlouho mám v plánu hodit „na papír“ všechny nápady na adventní kalendář pro děti, co jsem kdy měla. Něco jsem sama tvořila, některý se povedl, nad některým jsem se vztekla, některý i děti ocenili :D. Néé všechny nápady byly ověnčeny nadšeným výskáním. Uvidíme, jak letos.
Těch nápadů je mraky a platí, kdo hledá najde. Vzhledem k tomu množství a spletitosti nápadů jsem si sama pro sebe vytvořila kategorie, které rozvedu. Jsou to:
- obaly a možnosti upevnění
- čísla
- jak pověsit/uložit
- asi nejobsáhlejší obsah 🙂
- jeden pro všechny, nebo každému zvlášť
Obaly aneb do čeho to dát
Vlastně naprosto cokoliv, co vás napadne – toť rada nad zlato :D. Od nejjednodušších koupených i doma vyrobených (lepené, šité) papírových pytlíčků, látkových pytlíčků, doma po lichožroutech zbylých ponožek, skleniček od jogurtu či přesnídávky, nebo to může být dokonce jen jedna jediná sklenice, která v sobě může mít krom dárečku ukrytá i světýlka, číslo smazávací a denně se tam nějaký ten poklad pokaždé ukáže. Kdo je víc kreativní a chce si máknout může poslepovat papírové krabičky od sirek i od bot :D. Kdo chce čas ušetřit nakoupí třebas už hotové dřevěné šuplíčky. A nesmím zapomenou ruličky od toaletního papíru, které se dají na krajích ohnout do tvaru epesní krabičky. Tak jak jsem řekla prve, pokud je toho 24 kusů, dá se použít všechno. Pokud upcyklujete, tím líp. Místo jedné sklenice s doplňujícím se obsahem se dá využít i starý kanystr, kterému uříznete vršek a pokreslíte, polepíte, nebo nabarvíte třebas černou barvou na tabule, na kterou se dá krásně psát křídou a měnit průběžně čísla. Aby nezůstalo jen u vlastních představ, tu je pastva pro oči..
Čtyřiadvacítka
Je jasný, že tam bude dvacetčtyři čísel. A je několik způsobů jak je tam dostat. Buď zvolíte variantu číslo pevně dáno na obalu, no a nebo prostě visačku zvlášť. Jak jednoduchý. Dá se vyšít, našít, nalepit, natisknout, napsat, koupit papírové i dřevěné. Co se týče visaček, tam se dá využít i kreativita dětí a mohou si ještě před adventem čísla sami vytvořit a opět natisknout, nalepit, vystřihnout…. Mohou si je třebas předem vyvěsit a počkat, zda jim kalendář přinesou andělíčci, Mikuláš, nebo maminka s tatínkem, prostě jak jste zvyklí.
My měli několik let látkové pytlíčky, na které jsem chtěla „jednou“ (čti nikdy) došít/dovyšít čísla. Jako provizorní řešení jsem zvolila vyražené visačky z barevných papírů a sadu adventních samolepek. Ze šňůrky pak postupně ubývali pytlíčky, ale čísla zůstávala. Sadu dvacetičtyř jsme měli jednu jedinou pro tři děti. Dá se. Letos chci nově použít papírové pytlíčky, které zalepím bílými samolepkami s natištěnými čísly.

Kam a jak připevnit
Tak to bude dost záležet na vašich bytových možnostech a požadavcích, třebas aby děti dosáhly, nebo naopak nedosáhly, že. Může to být provázek/lano, větev s uvázanými provázky, konzole vysoko nad hlavou, záclona či závěs v jakékoliv výšce, pelest postele, krabice od bot, opět uříznutý kanystřík. Můžete zvolit schovávačku a pokaždé připravit „mapu k pokladu“, nebo nějakou šifru, úkol, který je navede. Můžete nalepit čtyřiadvacet kolíčků na prkno a to si zavěsit třebas na věšák či kliku. Pokud bydlíte
v mezonetu, ideální je zábradlí u schodů, nebo přímo schody samotné. Velký parapet na okně…
Konečně obsah
- dobrůtky – nejenom sladkosti 😉
- drobné hračky – figurky např. Safari Ltd. ty mají i celé sety v tubách
- razítka (dělají se i železnice, silnice a tak můžete stavět celá města)
- puzzle na pokračování dokončené na Štědrý den
- lego na pokračování hotové akorát na příchod Ježíška
- gumičky, sponečky, korálky pro děvčata
- tipy na vánoční zvyky
- pohádka na pokračování s rozuzlením na čtyřiadvacátého
- drobná hra na každý den (třebas „město, moře, kuře“, lodě, blechy, céčka, skákání gumy, takové ty tužkové závody, že jí chytíte za konec a odstřelíte a jedete dle nakreslené silnice na papíře, prší, černý Petr, kvarteto, pexeso, double…, hry nemusí být nové, využijte už co máte a darujte tu vzácnou chvíli celé rodiny pohromadě)
- omalovánky
- scrapbooking a všechny ty serepetičky okolo 🙂
- ozdobičky na stromeček
- perníčky s čísly
- svíčky a černou hodinku – čas a povídání rodiny, jednou pozvěte babičku, jednou strejdu, povídejte si o tom jak trávili Vánoce oni dřív, předávejte si rodinné vzpomínky
- písmena a číslice (látková, dřevěná, papírová..)
- třpytky, lepítka k vyrobení vlastních papírových ozdob na stromeček
Já zkusila kdysi ušít písmena. Teda dopadlo to tak, že jsem šila vždycky předvečer. Hrůza. Ke všemu naši kluci totálně ignorují jakékoliv naučné Montessori hry, tedy aspoň ty, které jsem vymyslela já :D. Takže písmena tu dlouho ležela a nakonec se uklidila a jestli se na ně nepráší na půdě, poslali jsme je dál.
Četli jsme i pohádku na pokračování. Jenže čtěte záchrannému sboru o vílách a skřítcích v lese. No jasně, ty vám na to pečou. Kdyby policista s Rexem, hasič, přííípadně opravář silnic…
Stavěli jsme lego. To musím říct, že za ta léta dopadlo asi NEJ. Rozstříhla jsem návod a rozdělila na 24 částí. Podle toho jim vybrala příslušné kostičky a nabalila do pytlíčků. Hasičské auto bylo komplet přesně na Štědrý den :-). Chvilku jim trvalo, než přišli na to, co staví. Hmmm, tak do desátého :D.

Loni jsem si hasičema byla jistá, ovšem zvolila jsem těžší kalibr, puzzle. Do noci jsem skládala pětistovkový obrázek, protože děti musí chrupkat a samozřejmě se to musí udělat najednou. Rozdělila jsem si obrázek na 24 polí. Tak aby na sebe navazovali poschovávala do pytlíčků. Na začátek jsem dala okraje a taky ta pole, které se nepoznají na první dobrou, co to je. No a to ovšem byl asi kámen úrazu! Děti se mi nad tím vztekly, že je to těžký, že je to nebaví, začli se ještě rvát mezi sebou. To už jsem se vztekla taky a ani né v půlce adventu kalendář sundala a od té doby nám puzzle leží na skříni. Říkala jsem něco o pohodové rodině?? 😀
Jooo, jsou to zkušenosti tohle. Takže moje rada zní. Vybírejte podle toho, co bude bavit děti, ne co se líbí vám. Obvykle mám já naprosto diametrálně odlišný vkus od mých dětí. Na to vemte jed! Se ukáže letos! Nakupuju serepetičky na výrobu papírových ozdobiček na papírový vánoční stromek. Takže razítečka, flitry, třpytky, lepící kamínky, výseky…. No aspoň Verunka by mohla být nadšená :D. Hůř už my rodiče, až se nám to bude válet všude po bytě, grrrr. Neee, budu ráda, jestli se tím všichni společně zabavíme. Hmmm, že bych si jeden stromek ozdobila i já sama pro sebe? To není vůbec špatný nápad! Aspoň budeme zdobit všichni čtyři a tatínka necháme po nás uklízet :D.
Jeden za všechny
Máme tři děti v tuto chvíli ve věku 7, 5 a 3 roky. Do teď měli jeden adventní kalednář společný. Nooo, abych nekecela, samozřejmě, že jim teta nadělila i ten s čokoládkami a tam pro každého jeden. Tak ale k tomu, co jim tvořím já. Jedna sada dvacetičtyř pytlíčků pro všechny. Šlo to. Letos však chci prvně udělat změnu. Ono s tím kreativním kalendářem by to mohlo být pořád stejně v jednom. Ale předejte to bitkám, dohadům a řevu. Bude jasno, každý si to může dělat jinde a jsou samostatní. A hlavně si každý rozbalí pytlíček každý den! A taky myslím na našeho prostředního Matouška. I on je silný důvod, proč to oddělit. Syndrom prostředního ve třech sourozencích prostě neodpářeš. A já mu chci dopřát svoje. Takže letos už jedeme trojnásob.
Přeji nám i všem ostatním pohodový advent, který je plný lásky, pozornosti a těšení se. A pokud máte další nápady na adventní kalednář, sem s nimi! 😉