Co je pro mě Pomalá domácnost I.

Domácnost, kde je pohoda. Kde se máme rádi, respektujeme se a debatujeme. Nic není jen bílé, nebo růžové, ani u nás. Ovšem od potíží neutíkáme, ale řešíme je. Pokud dáme závazek, snažíme se mu dostát. Nevzdáváme se při prvním neúspěchu, neopouštíme staré pro nové. Jsme rodina o pěti členech, a tak je někdy náročné se sladit do jedné harmonie. To je ale přeci ta výzva života.

Nejsem dokonalá ani matka, ani manželka, natož žena. Na děti zakřičím, muži odseknu. To jsou přirozené střípky. Nejde být jen usměvavý. Bez blbý nálady, není dobrá. Bez halasu, není klid a ticho. Jen je důležitý to vyvážit. Žít s radostí obě strany. Prožít si smutek nebo naštvání, pustit ho a jít dál. Zlobit se na sebe a držet si tu zlobu stále v sobě, je cesta, jak se nechat sežrat zaživa. A život přežívat místo žít jakbysmet.

Dáváme si svobodu a zároveň si věnujeme čas. Každodenní pohled, pohlazení, objetí, naslouchání i chvíli o samotě. Věnovat někomu pozornost a tím s ním prožívat, je největší dar, který si můžeme dát.

PS: Úvodní fotka je reálný život, reálná dovolená, žádná načinčaná, žádná rodinka ze žurnálu, žádná reklama na štěstí :D. Stojím za tím, že žijeme šťastný a pomalý život. Ono totiž štěstí a spokojenost neznamená, že je něco totálně dokonalé ;-)!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *